Mluvící kůň

Folk Team

1:BGylo to jednou takhle zjCara, nHdimuda si lehla do peřAmin
a jD7á pil asi pGátej džin, přAmišel na kus řeči TrDistan TzGaraD7.
2:Chtěl vidět, jak si tady žiju a proč jsem v jednom kuse sám,
že džin do sebe jenom liju, sám se sebou si povídám.
R:Řek' jsem: vGíte, je to tEměžká věc, v ničem nCeznám pravou mCdimíru,
nGeznaboh, co nemá vEmíru, ptCák, co nechce pDolstrovanou klGec.
R:Mí kámoši si staví vily a pročítají vkladní knížky,
mně jenom moje písně zbyly, v nich nabírám dech i výšky
*:JsG7ou chvíle, kdy tCmaj7icho vřeští jD7ak telefonní cGentrálaG7,
hlava v Cmaj7ocelových klD7eštích praská ve švech bHezmála,
  Bm G A74 A7 D D7
já chtěl bych si s někým povídat třeba o tom, že kytky voní
nebo žCe už přišel listopad Ha jablek je míň nežli vlEmoni.Am   D 
3:Tristan pozorně mi naslouchá a usmívá se pro sebe,
potom zašeptal mi do ucha: já něco měl bych pro tebe.
4:Pak jen tiše třikrát zahvízdal a, než jsem stačil vydechnout,
kaštanovej kůň přede mnou stál, řek', že chce mě vyslechnout.
R:Od té chvíle už nejsem sám, mám mluvícího koně,
já nádherně s ním si povídám a jsem celej blázen do něj.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:44:41.13+00:00
Výsledky hledání: